21. 9. 2023
Zajímal by mne váš názor na příčinu rozdílu mezi chováním jednotlivce a chováním masy jednotlivců.
Karel Černý, Praha
Psychologie davu je oblast sociální psychologie, která se zabývá skupinovým chováním lidí. Dav bývá definován jako skupina lidí, kteří jsou společně přítomni na jednom místě a jsou spojeni nějakým společným cílem nebo zážitkem. Je pravda, že jejich davové chování je často odlišné od jejich chování coby jednotlivců. Davy jsou náchylnější k emocím, mají menší schopnost racionálního myšlení a jsou snadněji ovlivnitelné. Hlavními charakteristikami davu jsou anonymita, sugestibilita, zjednodušený úsudek, konformismus a emoční náboj. Jinými slovy, v davu se jednotlivec cítí anonymnější a méně odpovědný za své činy, snáze podléhá sugestivním informacím a vlivu vůdčích osobností, má sklon uvažovat v jednoduchých kategoriích a stereotypech, je náchylnější ke konformismu a ochotněji se přizpůsobuje většině. Je také emocionálnější, snadno podlehne strachu, hněvu nebo vzrušení. Můžeme rozlišovat několik druhů „davu“, například náhodné seskupení lidí, kteří se ocitli na jednom místě, nebo kteří jsou spojeni společnou emocí, jako je hněv, radost nebo strach. Příkladem mohou být demonstranti nebo diváci sportovního utkání. Cílevědomý dav je skupina lidí, kteří se záměrně shromáždili za společným účelem, například k vyjádření protestu, na manifestaci nebo na technopárty.
Výše uvedených vlastností davu mohou talentovaní manipulátoři a charismatičtí vůdci využívat k manipulaci mas a k prosazování vlastních politických, ekonomických a mocenských zájmů. Konrad Lorenz ve svém díle o agresi cituje úsloví „Když vlaje prapor, je rozum v troubě“. Dav podléhá stádnímu chování a snadno se nechává strhnout k unáhleným činům. Dav je také hloupější než jednotlivci, ze kterých se skládá. Pokud se nacházíte v davu, je na místě obezřetnost. Davy mohou být nebezpečné, zejména pokud jsou emocionálně rozvášněny. S tím má zkušenost kdejaký fotbalový fanoušek. Proto se pokud jen možno vyhýbejte konfliktům. Když se v davu dostanete do konfliktu, je víc než pravděpodobné, že se ostatní přikloní na stranu většiny. Nebuďte však konformní. Pokud cítíte, že se dav chová nevhodně, nebojte se jednat jinak. Buďte ve střehu a pozorujte, co se děje kolem vás. Krásným a pozitivním příkladem manipulace masami, o němž mi vyprávěla přímá účastnice, byl projev Nelsona Mandely k mnohasettisícovému davu na náměstí v Pretorii při pádu apartheidu v Jihoafrické republice. Tehdy hrozilo nebezpečí, že rozvášněný dav bude plenit obchody a lynčovat bělochy, čemuž Mandela zabránil obratnou řečnickou manipulací. Nejprve nabudil plné náměstí lidí do emocí otázkami, se kterými dav skandoval jednoznačný souhlas. Skandoval například „až do teď jsme trpěli“ a dav opakoval „trpěli trpěli“, „a já seděl ve vězení a všichni jsme trpěli“ a tak podobně, až pojednou na vrcholu emoce rozvášněného davu zvolal „a co s těmi bílými? Nevím jak vy, ale já jsem jim odpustil“. Nastalo chvíli ticho a pak dav začal rozpačitě opakovat „my taky my taky“. To byla velká chvíle velkého muže, který zajistil přechod do nového režimu bez krveprolití. Jinak co je stádní chování si mohl každý vyzkoušet třeba na školním nebo turistickém výletě. Stačilo jít vepředu a někam špatně zahnout. Ostatní většinou takového „situačního vůdce“ bezmyšlenkovitě následují.