Höschl C. Vrtěti člověkem. Reflex 40/2020, str. 68.

1. 10. 2020


Dobrý den pane profesore,
sledovala jsem pár dílů televizního seriálu, kde se v našem světě pohybují andělé i démoni, od lidí rozeznatelní jen některými nadpozemskými schopnostmi. Zaujaly mě právě některé jejich prostředky manipulace s námi pozemšťany. Jeden používal metodu "zjistím tvoji skutečnou touhu" a pak uvidím, jak to využiji. Druhý na to šel jinak: "řekni, čeho se opravdu bojíš?" Můžete ze své pozemské praxe říci, co může být pro lidskou psychiku obecně horší, resp. co se dá úspěšněji použít pro manipulaci - vyvolání strachu nebo odepření něčeho, po čem toužíme? A máte např. nějaký žebříček psychických nástrojů, které výrazně ovlivňují chování lidí (dá-li se tedy vůbec zveřejnit)? Děkuji za případnou odpověď.
Petra Hliňáková

Líbí se mi označení „pozemská praxe“. Jako byste u psychiatra očekávala ještě nějakou praxi nadpozemskou. Manipulace s davem asi není úplně otázka pro psychiatra, manipulace s jedincem částečně ano, už proto, že je součástí patologie mezilidských vztahů včetně rodinných. Manipulací rozumíme především politiku „cukroví a biče“, přičemž je zajímavé se podívat, co je účinnější. Při procesu učení by se zdálo, že trest je daleko účinnější než odměna. Jenže slavný psycholog a nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman ukázal, že to asi není pravda. Představme si, že při nějakém učení, například řídit stíhačku, se dopouštíte chyb. Jejich počet se s postupujícím tréninkem zmenšuje (kdo si dělal řidičák, ví, o čem mluvím). Jenže naše výkonnost také kolísá vlivem nálady, únavy, nevyspání apod.. Výkon, který se celkově zlepšuje, tedy kolem hlavního trendu drobně kolísá. Je-li každé přechodné zhoršení potrestáno a každé přechodné zlepšení odměněno, nutně se zdá, že tresty jsou účinné, zatímco odměny nikoli, ba naopak. Jiným zajímavým jevem je dvojí metr, když něco získáváte nebo když totéž ztrácíte. Ztráta je vždy citelnější než radost ze získání téhož. To trochu souvisí i s tím, že když prodáváte dům, zdají se vám ceny domů mnohem nižší, než kdybyste ho kupovali, o čemž vědí své realitní makléři. Jinak strach je asi nejúčinnějším nástrojem manipulace, ale vyvolání touhy a závislosti také není zanedbatelné, což dobře vědí jak drogoví dealeři, tak tvůrci reklam, neřku-li „šmejdi“. I poměrně inteligentní člověk může přijít dočista o rozum, když se mu rafinovaně nastrčí vějička snadného zisku či výhry. Po této stránce je vámi zmíněný seriál ilustrativní. Trefně zjistit, kde je vaše slabé místo, bývá silnou stránkou zločinců, mafiány a únosci počínaje a totalitními režimy konče. Ti i oni mívají v rámci politiky cukroví a bič na repertoáru kormě ohrožení rodiny oběti také „nabídky, které se neodmítají“. Nejúčinnější je kombinace obého. Buď dostanu zakázku na výstavbu obřího projektu, a pak vám na kontě přistane tučná suma, nebo nikoli, a pak by se také mohlo vaší dcerce, až půjde ze školy, něco stát. Vymývání mozku (brainwashing) používá ke změně názoru nebo chování různé praktiky včetně propagandy a indoktrinace spojené s mučením. Indoktrinace může probíhat neustálým omíláním téhož za současného zamezení přístupu k informacím. Určité prvky manipulace v dobrém slova smyslu má v sobě také každá psychoterapie a režimová léčba, motivace pro niž je však ze strany klienta dána převážně snahou zbavit se obtíží nebo právě závislosti. Jinak vás mohu uklidnit – zveřejnit můžeme všechno, protože psychiatrie nic tajného v záloze nemá a praví experti na vymývání mozků sedí úplně jinde.