Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Pátek třináctého. Listy Cyrila Höschla, Reflex 26/2014, str.82.

26. 6. 2014


Dobrý den,
13. června byl pátek. Byly plné noviny i televize toho, jak to může být nešťastný den. Ptali se numerologů (sic!) a taky pojišťoven. Ty až na výjimky hlásí počet pojistných událostí stejný nebo dokonce i menší než v jiné dny. Jak si takovou slaboduchost obyvatelstva vysvětlujete?
S pozdravem K. Valihrach, Kyjov

Psychiatrie zná tzv. paraskevidekatriafobii (někdy také paraskavedekatriafobii), což je pojmenování pro chorobný strach z pátku třináctého a pochází z řeckého Παρασκευή = pátek, δεκατρία = třináct a φόβος = strach. Naštěstí je vzácná, trpí jí jeden ze zhruba 1,5 milionu lidí. Pátek třináctého je ale obecně považován za nešťastný nebo aspoň rizikový v mnoha zemích převážně křesťanské kultury, kde se sešlo několik okolností. Obavy z třináctky nacházíme už v hluboké židovské historii, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je מם (mem), na které začíná slovo מוות (mavet, čti zprava doleva)=smrt. Pátek je zase nešťastný proto, že to byl den Kristova ukřižování (Velký pátek). Mimochodem při Poslední večeři sedělo u stolu celkem třináct lidí. Jidáš, zrádce, byl ten třináctý. Eva prý nabídla Adamovi jablko hříchu také v pátek, v pátek zabil Kain Ábela a v pátek údajně začala velká potopa. Novodobá pověra však patrně vznikla až pátkem 13. 10. 1307, kdy francouzský král Filip IV. Sličný začal pronásledovat, mučit a zabíjet templáře, což znamenalo prakticky zánik řádu. Následovníci templářů proto považovali pátek třináctého vskutku za ďábelský den. V hispánských zemích (Španělsko a Latinská Amerika) je však z nějakých důvodů za nešťastný den považováno úterý třináctého. Pověra se udržuje také tím, že frekvence výskytu obávaného data je vzácná natolik, aby nezevšednělo (nemůže být pořád zle), ale častá natolik, aby se na pověru nezapomnělo. Každý rok je buď jeden (ve 43%) nebo dva (rovněž ve 43%) pátky třináctého, vzácněji tři (ve 14% případů, a to se opakuje ve 28-letých cyklech). Mít z tohoto data strach je sice možná iracionální, ale nikoli slaboduché, neboť mozek je stroj na kauzalitu a spřádá ji všude tam, kde se jen trochu nabízí. Každá nešťastná událost, jež se osudného data přihodí, pověru posiluje. Říká se, že změnit názor dá zhruba desetkrát větší práci než si ho utvořit. Vyvrátit pověru je tedy mnohem těžší než jí podlehnout. Všimněte si, že v některých hotelích chybí pokoje č. 13 a dokonce často i celé třinácté poschodí. Na Formuli 1 číslo 13 pro jistotu nevidíte. Winston Churchill třináctého odmítal cestovat. Pokud je v pátek třináctého méně nehod, vysvětluje se to tím, že lidé si díky pověře dávají víc pozor. S tím ale bojují různí recesisti, kteří se naopak v pátek třináctého vždy schválně scházejí a dokazují, že o nic nejde nebo dokonce prosazují pátek třináctého jako šťastný den. To je sice vtipná snaha, ale stejně iracionální, jako ta pověra.