22. 3. 2018
Gang stalking
Vážený pane profesore.
Již jedenáct let jsem cílem útoku gang stalkingu, kdy jsem nepřetržitě sledován a nepřetržitě urážen osobami, které slyším, ale nejsou přítomny. Napsal jsem desítky stížností, trestních oznámení, byl na vyšetření u psychologa a psychiatra, ale ti vše uzavřeli diagnózou "psychóza". Na policii mi řekli, že mohu mít v sobě jakési zbloudilé duše.... Jasně. A proto mi celý den nadávají... Až mi to připadalo, jako by věděli, oč se jedná, nebo v tom jsou sami zaangažováni. Je s podivem, že ve světě je tento jev hlášen ve stovkách případů a stát Michigan jako jediný stát v USA uznal ničící účinky gang stalkingu a schválil proti tomuto jevu nové zákony. Na internetu jsem našel několik osob, co shodně vypovídaly to samé. Hlasy, co vypadají jako schizofrenie, ale šlo o to způsobit emoční bolest, duševní týrání a když je tato zacílená osoba na pokraji svých duševních sil, tak ji hlasy povzbuzují, aby se sebrala.... Setkal jste se osobně s tímto jevem a je možné pomoci takto napadeným lidem aby nekončili v péči psychiatrů, když jsou vlastně podle naší platné legislativy obětmi trestného činu?
Děkuji V. B.
Podle toho, co píšete, zřejmě opravdu trpíte psychózou a měl byste se léčit. Proto také maskuji Vaše jméno, neboť naše korespondence vlastně podléhá lékařskému tajemství. Sám píšete, že jste urážen osobami, které slyšíte, ale nejsou přítomny. To je učebnicová definice sluchové halucinace. Vím, že z gang stalkingu se stal terminus technicus a celosvětové hnutí, asi jako z přesvědčených ufonistů, věřících na zválené obilí, návštěvy mimozemšťanů, konspirace o celosvětovém spiknutí, temných silách a podobných nesmyslů, jež nelze vyvrátit, ale ani potvrdit. Cokoli je výplodem mysli, může žít svým životem a těžko s tím něco naděláte, zejména když součástí chorobného přesvědčení je nevývratný pocit duševního zdraví. Fenomén gang stalkingu je dosti podrobně popsán v článku United States of Paranoia: They See Gangs of Stalkers (NY Times, 10.6.2016, https://nyti.ms/2k67zUp). Paranoidní osoby na sebe nabalují sympatizanty, sugestibilní aktivisty a různé psychopaty, kteří, ač původně sami zdrávi, se stanou spoluvěřícími příslušným bludům (tzv. indukovaná psychóza) a zakládají svépomocné skupiny „terčů hromadného stalkingu“ (Targeted individuals), které už nejsou ani tak psychiatrickým jako spíše sociálně patologickým problémem. Jsou přesvědčeni, že na nich experimentuje C.I.A., že jsou pokusnými králíky při výzkumu nových zbraní hromadné manipulace a jakýkoli rozumný argument je v jejich očích jenom příznakem ignorance okolního světa, který ještě „neprohlédl“. Horší je, že zoufalství těchto lidí často spustilo násilí s tragickými následky. Jedním z takto trpících byl například bývalý námořník Aaron Alexis, který v r. 2013 zabil ve washingtonských loděnicích 12 lidí a zanechal po sobě dokument sdělující, že jeho mozek byl ze strany námořnictva nesnesitelně atakován extrémně pomalými elektromagnetickými vlnami. Divné je, že tyto vlny nepůsobily na nikoho jiného v jeho blízkosti. Tím vším zdaleka nechci jakkoli zpochybňovat utrpění těch, kteří se cítí takto pronásledováni, ba naopak. Chci tím jen říci, že toto trápení je problémem jejich mozku (včetně nedostatku náhledu na chorobnost svého stavu) a že jediná pomoc je psychiatrická, i když i ta je vzhledem k velké odolnosti systemizovaných bludů vůči léčbě často bohužel nedostatečně účinná.