Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Höschl C.: Soudní znalci. Reflex 40/2022, str.25

6. 10. 2022


Vážený pane doktore,
jak lze zjistit, zda pacient trpí bludy? Může soudní znalec po cca 1,5 hodinovém rozhovoru dospět k tak jednoznačnému závěru? Jaká je zodpovědnost soudních znalců za své výroky? A je jejich odměna adekvátní odpracovanému času a kvalitě odvedené práce? Děkuji za odpověď. Ing. Jarmila Mikulková

V psychiatrii je základním zdrojem informací ke stanovení diagnózy rozhovor s nemocným, v případě znaleckého posudku s vyšetřovanou osobou. Doplňují ho údaje z předchozí zdravotnické dokumentace, z vyšetřovacího spisu, z předchozích posudků a z objektivní anamnézy, jež může zahrnovat i výpovědi jiných osob. Dalším zdrojem je pozorování zevnějšku a chování dotyčné/ho a mimoslovní komunikace. Jelikož blud je definován jako nepravdivé přesvědčení, které je nevývratné, má chorobný vznik a vliv na jednání, zkušenější psychiatr ho již na základě rozhovoru pozná. Samozřejmě se můžeme setkat s případy, kdy to není tak jednoznačné, zejména není-li bludné přesvědčení nepravdivé. To vystihuje věta, přisuzovaná Woody Allenovi, „to, že jsi paranoidní, ještě neznamená, že po tobě nejdou“. My se třeba studentů ptáme na to, zda žárlivecký blud, že „manželka spala s celým vedením podniku“ je bludem i tehdy, když dotyčná ve snaze eliminovat blud svého manžela naplnila jeho skutkovou podstatu a tím učinila manželovo chorobné přesvědčení pravdivým. Samozřejmě, že ano, protože podstatou diagnózy je chorobný proces, nikoli pravdivost tvrzení sama o sobě. Soudní znalec na základě své předchozí zkušenosti s psychopatologií většinou může dospět k závěru, zda u vyšetřovaného jde o blud či nikoli. Tyto závěry mají však určitou chybovost, jako ostatně každé lidské konání, a jen určitou míru jistoty, s jakou mohou být pronášeny. Další komplikací může být rébus simulace či disimulace, což je však jen v malé části případů. Přiměřenost odměny znalců je zkreslena tím, kdo ji posuzuje: znalcům se zdá odměna nepřiměřeně malá, těm, kteří nejsou spokojeni s posudkem, se pochopitelně zdá příliš velká. A pokud jde o zodpovědnost znalců za své výroky, ta byla až dosud zanedbatelná, ale to se prý má nyní zlepšit. Je však otázka, jestli to i po tom bude vůbec někdo chtít dělat.