25. 8. 2022
Pane doktore, nedávno jsem narazila na rozhovor s vámi, kde jste dotazován na českou studii nechtěných dětí, která se teď dává do souvislosti s poklesem kriminality v USA a změnou legislativy kolem umělého přerušení těhotenství. Můžete mi v tom prosím udělat aspoň trochu jasno? Třeba to bude zajímat i někoho jiného. Děkuji, J. Svobodová, Praha
Pro ostatní – odkaz na ten rozhovor: hoschl.cz/EEV7. Americký ekonom S. D. Levitt a novinář S. J. Dubner vydali v r. 2005 knihu s názvem Freakonomics (v češtině Špekonomie), v níž odhalují neuvěřitelné souvislosti. Jednou z nich je dopad dostupnosti umělého přerušení těhotenství na kriminalitu. Příběh začíná v USA před rokem 1970, kdy pět států zavedlo legální interrupce: New York, Kalifornie, Washington, Aljaška a Havaj. Dne 22. ledna 1973 byla tato legalizace rozhodnutím Nejvyššího soudu USA ve věci Roe v. Wade náhle rozšířena na celé USA s poukazem na dopad „nechtěnosti“ na osud nejen matky, ale i budoucího potomka. Roe bylo krycí jméno pro chudou alkoholičku na drogách, Normu McCorveyovou, která poté, co již dala 2 děti k adopci, byla v r. 1970 opět těhotná. Ujali se jí aktivisté a přiměli ji k žalobě usilující o legalizaci potratů. Žalovaným byl Henry Wade, okresní prokurátor v Dallasu, který spor nakonec prohrál. O dvě desetiletí později se ovšem stalo něco nečekaného: zatímco podle všech prognóz měla v 90. letech v USA kriminalita dramaticky narůstat, ve skutečnosti ve všech státech země dramaticky klesala. Vraždy mladistvých místo toho, aby vzrostly o 100 %, jak tvrdil kriminolog James A. Fox, klesly během pěti let o více než 50 %. Vysvětlovalo se to ekonomickým růstem, rozšířením zákonů o kontrole zbraní a inovativní policejní strategií v New Yorku. Dubner a Levitt však nabídli jiné vysvětlení: Podobně jako příslovečný motýl, který mává křídly na jednom kontinentu a na druhém tím způsobí hurikán, za pokles kriminality v 90. letech může rozsudek ve věci Roe vs Wade z let sedmdesátých. Jak? Dá se doložit, že dítě, jež se narodí do nepříznivého prostředí, se mnohem pravděpodobněji stane zločincem. A miliony žen, jež najednou mohly v důsledku onoho rozsudku bez překážek podstoupit interrupci, byly většinou nezaopatřené matky, jejichž děti, pokud by se narodily, dostaly by se s největší pravděpodobností na šikmou plochu. Ale protože se nenarodily, „násadkový rybník“ kriminality se zmenšil, což se projevilo o dvě dekády později. A zde američtí autoři citují i unikátní studii z Výzkumného ústavu psychiatrického (dnes Národní ústav duševního zdraví), kterou v 60. letech minulého století založil z podnětu amerického psychologa Henry Davida tým Laboratoře pro výzkum rodiny. Výzkumníci více než 30 let porovnávali osudy dětí narozených z nechtěných těhotenství (matkám byla tzv. interrupčními komisemi zamítnuta žádost o potrat) s osudy dětí chtěných. Ty první později vskutku přišly častěji do kontaktu s orgány činnými v trestním řízení. (Odtud také koncept „deprivantů“). Za studii byla později udělena cena Americké psychologické asociace. Pochybnosti o této překvapivé souvislosti autoři vyvracejí mj. poukazem na to, že kriminalita klesla v jednotlivých státech USA ve stejném pořadí, v jakém se dvě dekády před tím liberalizovala legislativa. Tečkou za příběhem je osud hlavní postavy: protože v době rozsudku bylo už na potrat pozdě, McCorveyová/Roeová svého nedosáhla, dítě porodila a dala k adopci. O mnoho let později se zřekla své podpory legalizovaným potratům a stala se naopak pro-life aktivistkou….Douška: chcete-li namítnout, že kriminalita v USA nedávno opět výrazně narostla, pak vězte, že od 80. let opět klesá počet interrupcí! Kulminaci kriminality lze tedy očekávat kolem r. 2035, kdy doroste do dospělosti generace narozená okolo r. 2015, kdy počet interrupcí klesl dokonce pod úroveň před rozsudkem Roe v. Wade v r.1973.