2. 12. 2021
Vážený pane profesore,
jsem duševně nemocný člověk, toho času v léčebně v Kroměříži. Léčím se na hebefrenní schizofrenii a vypozoroval jsem, že většina mých spolupacientů kouří. Jaký má vůbec vliv nikotin na mozek?
S pozdravem Jamajčan
Většina vašich spolupacientů kouří, protože jim to dělá dobře, zejména užívají-li antipsychotika. Zároveň si tím však poškozují zdraví, protože nepříznivé účinky kouření, jako závislost, kardiovaskulární poškození včetně infarktů myokardu a onkologická onemocnění včetně rakoviny plic, vysoce převažují nad příznivými účinky nikotinu. Přiznejme si však, že s výjimkou závislosti za škodlivé působení kouření nemůže nikotin, ale zejména dehty a další karcinogeny a alergeny, které jsou mezi 4700 látkami obsaženými v cigaretovém kouři. Účinky nikotinu na mozek jsou totiž převážně pozitivní. V souladu s tzv. cholinergní hypotézou, která poruchy kognitivních funkcí u Alzheimerovy demence (AD) přisuzuje nedostatku acetylcholinu resp. postižení cholinergních neuronů, se ukázalo, že nikotin, který obsazuje nikotinové cholinergní receptory v mozku (nAChR), zpomaluje úbytek paměti a tlumí další projevy této devastující choroby. Ze 20 epidemiologických studií jich 16 zjistilo nižší výskyt AD u kuřáků oproti nekuřákům a jen 4 studie nenašly rozdíl. Doufejme, že to není tím, že nekuřáci se snáze dožijí svého Alzheimera, zatímco kuřáci zemřou dřív na infarkt nebo rakovinu plic. Ostatně dosavadní farmakologická léčba AD spočívá v podávání tzv. kognitiv, což jsou inhibitory cholinesterázy, tedy enzymu, který odbourává acetylcholin. Tím dochází k navýšení acetylcholinu a tedy i k vyšší stimulaci nAChR. Podobného účinku by bylo možno dosáhnout i podáváním čistého nikotinu. Navíc dostatečná stimulace nAChR v mozku vede ke sníženému ukládání neurotoxického beta-amyloidu, jenž se v podobě „plaků“ ve zvýšené míře nachází právě v mozcích nemocných s AD. Nikotin také působí příznivě na pozornost a paměť. Prestižní vědecký časopis Nature uveřejnil jak studii (vol. 394, p.137; 1998) ukazující, že rozhodnutí dvou milionů kuřáků druhou středu v březnu nekouřit způsobilo ten týden signifikantně zvýšený výskyt pracovních úrazů, tak studii (vol. 400, p. 128; 1999), která podobný dopad abstinenčních příznaků na dopravní nehody nenašla. Je pravděpodobné, že ačkoli nikotin zlepšuje pozornost, samotný obřad kouření za volantem pozornost rozptyluje natolik, že negativa nakonec převáží nad pozitivy. Nicméně potkani na nikotinu vykazují ve vodním bludišti lepší výsledky než potkani bez nikotinu. V mozku reagují na místní podání nikotinu zejména oblasti spojené s učením a pamětí. Nikotin zvyšuje u pokusných potkanů v čelním laloku mozkové kůry výdej neuropřenašeče glutamátu a zlepšuje jejich pozornost a pracovní paměť. Podobně příznivě působí nikotin na pozornost a vštípivost paměti i u lidí, jak ukázalo srovnávací testování kuřáků a nekuřáků, jimž byl nikotin podán v náplasti nebo podkožní injekcí. Nikotin průkazně zlepšuje pracovní paměť a pozornost a výrazně snižuje v testech počet omylů. Navíc zkracuje reakční dobu. Nicméně dlouhodobou paměť u nemocných s AD neovlivňuje. Závěrem tedy – nikotin je dobrý sluha, ale špatný pán. Na jednu stranu je z uvedeného jasné, proč lidé, a psychiatričtí pacienti zejména, kouří, na druhou stranu víme, že vyššího věku se spíš dožije nekuřák. Zájemci najdou podrobné informace v časopise Vesmír, odkud jsem také čerpal (hoschl.cz/AET1). A vaši spolupacienti by měli raději přejít na žvýkačky či náplasti nebo aspoň vodní dýmku.