Höschl C.: Význam mazlení pro vývoj dítěte. Reflex 15/2021, str.68

15. 4. 2021


Vážený pane profesore,
na ČT2 jsem sledoval pořady Emoce a my. Jedna část byla věnována pozitivnímu vlivu mateřského olizování malého potkančete. Hodně olizovaný potomek byl odolnější proti stresu, také se lépe orientoval v bludišti a byl nadanější než potkančata olizovaná málo. U lidských novorozenců by se rodičovská náklonnost hlazením měla projevovat rovněž. Existuje studie, která by prokazovala pozitivní vliv hlazení porovnáním potomků hlazených a nehlazených (odložených, v dětských domovech, nemocnicích apod.)? Za socialismu byla jen kniha Naše dítě, kde se o významu hlazení nepsalo, naopak se měla matka brzy po porodu zapojit do pracovního procesu za účelem budování "zářných zítřků". Jaká je v této oblasti úroveň dnešních příruček pro rodiče o roli mazlení a hlazení potomků? A děkuju Vám za trpělivost, se kterou šíříte osvětu.
S pozdravem Oldřich Slavík

Stejně jako u oněch pokusných potkanů, i u lidí je pro zdravý vývoj dítěte mazlení naprosto zásadní. Ne náhodou se první 3 měsíce po narození někdy nazývají jako 4. trimestr. Novorozenec se do našeho světa vynoří z tmavého, teplého a pohodlného lůna a mazlení mu po tom šoku do určité míry nahrazuje prostředí dělohy. O pozitivním působení mazlení i u lidí není žádných pochyb. Četné studie prokazují, že mazlení zlepšuje mentální úroveň během vývoje dítěte. Dítě ke svému zdravému vývoji potřebuje spoustu podnětů. Kožní kontakt a fyzické dotyky jako objímání a hlazení jsou důležitou součástí stimulace, nezbytné ke zdravému vývoji mozku i těla. Protipříkladem jsou zanedbané děti v někdejších sirotčincích a dětských domovech, kde byly ponechány převážnou většinu dne jen samy sobě, což mělo za následek řadu negativních jevů včetně narušeného kognitivního vývoje a prodloužení vývoje motorického. Ne každý dotyk však má podobný efekt. Nejúčinnější je „pochování“, tedy jemné objímání, jež skutečně stimuluje mozek. Objímání také napomáhá fyzickému růstu. U deprivovaných dětí se někdy růst zpomalí nebo i zastaví. Tato porucha prospívání může někdy skutečně být odstraněna dotýkáním, objímáním a mazlením. Byl prokázán bezprostřední vztah mezi mazlením a produkci hormonu oxytocinu, který má příznivý vliv na organismus včetně simulace růstu. Objímání nejen soustavně zvyšuje hladinu oxytocinu, ale i růstových hormonů jako je inzulín-like growth faktor-1 (IGF1) a nervový růstový faktor NGF. Proto dotyky láskyplného objímání podporují dětský růst. Oxytocin uvolňovaný mazlením také posiluje imunitní systém tím, že snižuje plazmatickou hladinu hormonů štítné žlázy a snižuje zánět, což vede k rychlejšímu hojení. Oxytocin také podporuje pozitivní vliv sociální podpory na vyústění mnohých zdravotních stavů. Objímání může také zmírňovat noční děsy a záchvaty zuřivosti (temper tantrum). I u lidí mazlení zvyšuje odolnost vůči stresu. Při distresu se vyplavuje stresový hormon kortizol. Nadměrná expozice stresovým hormonům narušuje imunitní systém dítěte, což často vede k vyšší nemocnosti. Distres také poškozuje paměť a slovní dovednosti později v životě a je rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj deprese. Tomu brání tzv. resilience (odolnost), posilovaná fyzickým kontaktem při mazlení. Je prokázáno, že čím více mají lidé v konfliktních situacích možnost láskyplného fyzického kontaktu, tím méně je konflikty rozhodí a tím snadněji se na konfliktní situace pozitivně adaptují. Objímání a mazlení posiluje optimismus, sebevědomí a fyzické i psychologické zdraví. Oxytocin uvolňovaný během mazlení podporuje u dítěte prožitek štěstí a pocit, že je milováno. Objímání a mazlení zvyšuje a posiluje vazbu k rodičům a důvěru v jejich podporu. A víme, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.