Höschl C.: Plošné testování. Reflex 14/2021, str.70

8. 4. 2021


Dobrý den,
četla jsem myslím zrovna v Reflexu, že plošné testování je vyhazováním peněz, protože ty testy se pro převážně zdravou populaci nehodí. Absolutně to nechápu. Test je přeci test a ten bud vyjde pozitivní nebo nevyjde a je jedno v jaké populaci, prostě ukáže nebo neukáže nemoc. To je jako kdybychom řekli, že teploměr se pro zdravou populaci nehodí a měřit lidem teplotu je ztrátou času. Není tohle už případ pro psychiatra?
J. Kučerová, Praha

Každý test či příznak, svědčící pro nějakou diagnózu, má svou senzitivitu (citlivost), specificitu a spolehlivost. Citlivost říká, kolik z těch, kteří by měli být testem zachyceni, je skutečně zachyceno. U dokonalého testu by to mělo být 100 %, ale většinou je to méně. Ti zbylí do 100 % jsou tedy falešně negativní. Specificita říká, kolik z těch, kteří by neměli být testem zachyceni (tedy ti zdraví), skutečně zachyceno není. Mělo by to být 100 %, ale většinou je to také méně. Ti zbylí do 100 % jsou tedy falešně pozitivní. Spolehlivost říká, kolik z těch, kteří byli testem zachyceni, skutečně mělo být testem zachyceno. Svým způsobem je to kombinace předchozího. Jestliže má tedy test řekněme 95% specifičnost, znamená to, že zhruba 5 ze 100 zdravých testovaných je falešně pozitivních a jsou tedy nesprávně označeni za nemocné. Jestliže byste takový test aplikovala u stoprocentně zdravé populace, všechny pozitivní výsledky by byly pozitivní falešně, protože nikdo z testovaných by ve skutečnosti nemocen nebyl. Čili všechno, co by vám ukázalo na nemoc, byste mohla hodit do koše, protože nic z toho by neplatilo. Problém je, že v takové situaci většinou nevíte, že jsou ve skutečnosti všichni zdraví a nevíte tedy, že žádnému pozitivnímu testu nemůžete věřit. Když tentýž test aplikujete naopak nemocným na covidovém oddělení, kde jsou všichni nakaženi, všechny pozitivní výsledky (téhož testu!) jsou správně. V takovém případě tedy platí, že čím nemocnější populace, tím víc pozitivita testu „platí“, a naopak, čím zdravější populace, tím platí méně. Jestliže až sem to je srozumitelné, můžeme si to trochu zamotat senzitivitou a falešně negativními výsledky, kde je to podobné, ale falešně negativní výsledky se častěji objevují mezi nemocnými a méně mezi zdravými. V naprosto zdravé populaci jsou všechny negativní výsledky jakkoli citlivého testu správně. A nyní co s tím, když my nevíme, jak moc je testovaná populace nemocná? Zde je na místě vzít v potaz klinické projevy a pravděpodobnost. Populační skupina jedinců, kteří kašlou, chrchlají, dusí se a mají teplotu je – jak jistě uznáte – s daleko větší pravděpodobností nemocná než skupina bez jakýchkoliv příznaků. Rovněž skupina lidí, kteří přišli do kontaktu s nemocným (trasování!), je rizikovější než ti, kteří nikoho s covidem dosud nepotkali. Ve světle výše uvedeného tedy můžeme říci, že u těch prvních test pouze potvrzuje diagnózu, u těch druhých funguje jako nástroj k vyhledávání nakažených a u těch posledních je vyhazováním peněz těch, kdo testy platí, a vyděláváním peněz těm, kdo je nabízejí. Přičemž všechno z uvedeného platí do jisté míry.