Höschl C. Míchat hrušky s jablky. Reflex 3/2021, str.64

21. 1. 2021


Dobrý den pane doktore,
nerozumím tomu, co je přesně veličina PES, ale tuším, že mají pravdu ti, kteří poukazují na to, že je to číslo hodně podivné a že míchá hrušky s jablky, například počet nově pozitivních jedinců za 14 dní a procento pozitivních testů, o číslu R ani nemluvím. Máte na to nějaké vysvětlení?
Jiří Veselý, Brno

Rovnou se přiznám, že konstrukci Indexu rizika PES (Protiepidemický systém) moc nerozumím. PES sčítá body za hodnocení čtyř ukazatelů: Kolik lidí se v poslední době nakazilo? (0–20 bodů), kolik seniorů se v poslední době nakazilo? (0–20 bodů), narůstá počet nakažených? (cosi jako R; 0–30 bodů) a dokážeme nakažené rychle zachytit? (0–30 bodů). Protože si neumím představit, jak se různé údaje včetně procentuálních převádějí na dvaceti či třicetibodové škály, vnímám ho jako jakýsi globální údaj, pohybující se mezi 0-100, jehož tvůrcům věřím, že čím je to číslo vyšší, tím je situace horší, a naopak. Nicméně si troufnu kritikům míchání hrušek s jablky trochu oponovat, protože to nemusí být vždycky chyba a pro znevěrohodnění čehokoli to samo o sobě nestačí. Představte si, že se vás zeptám, kolik kusů ovoce máte ve spíži. Abyste mi mohl správně odpovědět, musíte sčítat hrušky s jablky, dokonce třeba i se švestkami, a bude to tak správně. Nesmíte však počítat mrkve a brambory. Když se ale zeptám, kolik máte ve spíži kusů ovoce a zeleniny, mrkev i brambory tam připočítat nejen můžete, ale dokonce musíte. Podobně ve výzkumu, zejména třeba v psychologii. Například pravděpodobnost, že způsobíte dopravní nehodu, je sycena řadou proměnných, počínaje přítomností námrazy, přes agresivitu a výbušnost, kterou máte v povaze, až po hladinu alkoholu, kterou máte v krvi. Pravděpodobnost vaší nehody lze tedy odhadnout započítáním (sčítáním) výskytu námrazy ve vašem regionu, nějakého skóru v psychologickém testu na agresivitu a řekněme hladiny alkoholu v krvi vyjádřené v promile. Kritici takového bezhlavého míchání „hrušek s jablky“ ovšem namítají, že autoři podobných veličin neznají přesně podíl, jakým se jejich jednotlivé složky na celkovém riziku podílejí, jinými slovy, neznají míru, do jaké ta která složka sytí celkové riziko. Tuto míru by bylo třeba vzít v potaz při určování váhy, s jakou je příslušná složka do celkového „součtu“ započítávána, nemluvě o tom, že nemusí jít vždy jen o součet, nýbrž i o jiné úkony, například součin či dokonce mocninu. A zde je velký prostor pro „čarování“ a nejasnosti, zejména jsou-li ony váhy vystřelovány od boku, protože s popisovaným systémem není dostatečná předchozí zkušenost, aby se mohly vyladit na základě solidních dat. To je oněch dvacet bodů za támhleto a třicet za tohle. Na jedné straně věřím tvůrcům systému PES, že toto všechno vědí a že toho o faktorové analýze a tvorbě různých ukazatelů vědí mnohem víc než vy nebo já. Na druhé straně mám však obavy, že vědí i to, že ty váhy nelze dost dobře určit a že nám to zatajují vědouce, že bychom jim s tím stejně nepomohli a k naší důvěře stačí, když vidíme, jak se s rostoucím číslem PES zaplňují JIPky nemocnic a s klesajícím zase vyprazdňují. A jestli je to syceno tím či oním, a v jaké míře, bych sice rád věděl, ale k hrubé orientaci to nepotřebuji. Spíš mne znepokojuje, že prezentace dat tu a tam podléhá politickým tlakům. Když se číslo R znelíbilo, přestalo se uvádět. Když se zlepší, tak se zase vrátí. Asi jako za hlubokého socialismu, když v Ústeckém kraji znečištění vzduchu překročilo povolenou mez, tak se prostě zvedla hygienická norma, a bylo po problému.