Höschl C. Máme nadbytek, nebo nedostatek? Reflex 25/2020, str.66

18. 6. 2020


Vážený pane profesore,
před časem jste mi moudře zodpověděl všetečný dotaz na stránkách Reflexu (hoschl.cz/AATW), stýskala jsem si nad blahobytem a rozmařilostí dnešního světa. Uběhl rok a jak mávnutím kouzelného proutku tu máme stav zcela jiný – ne ohrožení "bohatstvím", ale naopak strádáním. Postrádám v dnešních dnech zdravý rozum. Můj dotaz tedy zní: pokud mnohá média opakovaně děsí (od změny klimatu po tajemný virus) s cílem bezuzdně vydělávat, mnohé vlády rozhodují na základě lobbystických tlaků bez ohledu na obecný zájem a v reakci na to panuje sdílená radost z válení se doma a odnímání základních lidských práv a svobod pod rouškou (doslova) obav z ohrožení zdraví, jak si zachovat duševní rovnováhu? Zvlášť kdybyste jako já denně v rámci distanční výuky (jsem učitelka prvňáčků) viděl 28 dětí hlásit se před monitorem....Děkuji a zdravím, Zuzana Hermanová

Poukazujete mj. na to, že důvody k našim obavám se mohou poměrně rychle zvrtnout ve svůj opak: oteplování v ochlazování, sucho v povodně, bezcílnost z nadbytku v bezvýchodnost z nedostatku. Pokud jde o Vaši tézi, že média děsí jenom pro svůj zisk a vlády podléhají lobbystickým tlakům, je otázka, zda to je s „obecným zájmem“ v rozporu nebo nikoli. Můžeme si představit protipříklad, kdy média by nezištně referovala pouze o úspěších našeho hospodářství. Žádné strašení – naopak, na všech kanálech by kombajny sklízely úrodu a vysoké pece chrlily tuny oceli za radostného zpěvu pracujících, kráčejících ke světlým zítřkům. A vlády by se nerozhodovaly pod tlakem vrtkavého veřejného mínění a lobbyistů, nýbrž podle úsudku vládců, kteří by sami nejlépe věděli, co je pro lid dobré. Je s podivem, že pokusy o takovou optimistickou společnost vždy skončily katastrofou. Navzdory tomu je lidstvo nepoučitelné a když konečně dosáhne demokracie, tak si jí nedokáže pořádně vážit, čímž na sebe vždy znovu přivolá trest v podobě nějakého -ismu. Ovšem pro poctivost si řekněme, že vámi načrtnuté motivace jsou zároveň vskutku ve hře, neb jsou nedílnou součástí toho, jak je příroda uspořádána. Síťové struktury složitých systémů sdílejí společné prvky i spoje, takže ty pak mají zároveň několikerý význam. Příroda nehýří novými a novými prvky, nýbrž zaměstnává v nových rolích prvky staré, momentálně nevyužité. Přizpůsobuje se tedy novým výzvám nikoli budováním nových struktur, nýbrž novou orchestrací daného (omezeného) množství elementů struktur starých. Močení slouží jak k detoxikaci organismu, tak ke značení teritoria či k jinému přenosu informací mezi jedinci (Efekt Bruceové: samec produkuje feromon, jenž vede k potratu u samice těhotné s někým jiným). Podobně média si sice vydělávají, ale zároveň informují o tom, co se děje, protože to lidi chtějí slyšet (a platí za to). Chtějí být strašeni a když nejsou, sami si horory v kině či TV vyhledávají. Recept na to, jak si nyní, v době Covidové, zachovat duševní rovnováhu, není univerzální, protože jsme každý jiný, ale WHO doporučuje: 1) Uvědomte si, že v krizi je úzkost normální. 2) Udržujte komunikaci s přáteli a rodinou. 3) Udržujte zdravý životní styl - spánek, cvičení, dieta, kontakty. 4) Emoce nevyrovnávejte kouřením, alkoholem ani drogami. 5) V krizi vyhledejte odbornou pomoc, plánujte, kam jít. 6) Věnujte pozornost pouze faktům a důvěryhodným zdrojům, pozor na fake news a strašení. 7) Omezte čas u TV a internetu, nesledujte pořád jen příval zpráv o počtu nakažených a mrtvých. 8) Věnujte se koníčkům (kreslení, muzika), změňte téma! Vím, snadno se to řekne, hůře udělá, ale i snaha se už počítá. Natožpak, když k tomu sama vymyslíte ještě něco dalšího.