Höschl C. Experti a "experti" na Covid-19. Reflex 24/2020, str. 68

11. 6. 2020


Dobrý den, pane profesore, zahlédl jsem, že jste se 26. 5. zúčastnil konference „Co víme a nevíme o Covid-19“ na Karlově univerzitě. Zajímaly by mě odpovědi na následující dotazy: Jaká je smrtnost na COVID-19, jde-li o úmrtí bez komorbidity? V jakých prostředích došlo k rozšíření nemoci? V kolika procentech je výsledek testů (oba typy) falešně pozitivní a falešně negativní?
O kolik by musel být průměrný věk osob zemřelých na covid-19 vyšší než průměrný věk všech zemřelých, aby ta nemoc nebyla považována za život ohrožující patologii (aktuálně se např. čeští muži s COVID-em dožívají o více než 4 roky vyššího věku než bez COVIDu)?
S pozdravem Petr Král, Havlíčkův Brod

Z dostupných dat nelze zatím otázku, jaká je u nás smrtnost C19 bez komorbidity, zodpovědět, protože údaje z úmrtních listů se teprve zpracovávají. K rozšíření nemoci došlo zejména v místech kontaktu s občany vracejícími se v kritické době z míst zasažených nákazou v severní Itálii, v několika pobytových zařízeních pro seniory, ve dvou lokalitách na Olomoucku a naposledy v dole Darkov v Karviné. Nejvíce nakažených bylo ve městech s největší hustotou obyvatelstva, tedy především v Praze. Nota bene, když zavřít hranice, tak spíš mezi Prahou a venkovem než mezi jihočeským venkovem a severorakouským venkovem. Ale nehledejme v protiepidemických opatřeních příliš logiky, v nouzovém stavu je to jako na vojně: o rozkazech se nepřemýšlí, rozkazy se plní. Na senzitivitu a specificitu testů vám nemohu odpovědět, protože nevím, jaké testy máte na mysli: PCR? Protilátky – jaké? IgA, IgG, IgM? Jakou metodou? Navíc k přesnému určení falešné pozitivity (1-specificita) či falešné negativity (1-senzitivita) nějakého testu musíte znát skutečnost, a tu v tomto případě zná jen pánbůh. To, že se u nás muži s C19 dožívají o více než 4 roky vyššího věku než bez onemocnění C19, je sice kuriózní a také bych to rád používal jako vtipný argument, ale má bohužel logické trhliny. Onemocnění C19 postihuje především staré lidi, takže věkové spektrum zemřelých na toto onemocnění je pochopitelně vyšší než věkové spektrum zemřelých na všechno ostatní, kam patří i (naštěstí vzácně) děti a novorozenci. Je to asi jako kdybychom řekli, že lidi s Alzheimerovou chorobou se dožívají vyššího věku, než je průměr. No samozřejmě, protože dopravní nehody, infarkty a rakovina kosí lidi většinou dřív, než se svého Alzheimera dožijí. Zajímavější ale je porovnání celkové úmrtnosti u nás mezi lednem až dubnem 2019 a v témže období v r.2020. Zatím to vypadá, že loni u nás zemřelo v tomto období víc lidí než letos! Vysvětlení je několik: buď to ještě není úplně dopočítané, nebo je to výsledek restrikcí, které zabránily šíření i jiných chorob než C19 a omezily pohyb (úrazy), nebo se lidi báli chodit do nemocnice a odložili svá úmrtí na později. Ostatně traduje se, že když kdysi v Izraeli stávkovali lékaři, tak tam v té době klesla úmrtnost. Nevím, do jaké míry je to pravda, ale na vstupu do analýzy je nyní třeba brát všechno. Jinak jste mi ovšem připomněl důležitý postřeh: stále se žehrá na to, že k pandémii C19 se vyjadřuje kde kdo, že bychom měli naslouchat jen pravým vědcům, kteří se tím opravdu zabývají, a ne všelijakým kardiochirurgům, psychiatrům a čertví komu. To zní velmi správně, ale když se tím budete řídit, s překvapením shledáte, že nejprotichůdnější názory produkují právě ti praví specialisti: imunologové, molekulární biologové, virologové a epidemiologové. Při bližším ohledání totiž zjistíte, že jedni mají k expertíze druhého dál než Armstrong k Mozartovi, i když všechno je to muzika. A že i pro ně platí Sókratovo Εν οίδα, ότι ουδέν οίδα.
(ř. vím, že nic nevím)