Höschl C. Zaslouží si Covid-19 tak drakonická opatření? Reflex 22/2020, str.68

29. 5. 2020


Pane doktore,
slyšel jsem, jak na začátku koronavirové pandemie říkáte v nějakém rozhovoru, že se nakonec ukáže, že Covid bude „něco jako těžší chřipka“. Naproti tomu čtu, že Covid je to nejhorší, co lidstvo za posledních sto let potkalo. Také jsem viděl mnohá srovnání v počtu obětí na Covid a jiné nemoci, ale žádné nesedí. Můžete mi to vysvětlit? S pozdravem Jiří Dvořák, Praha

Začněme důležitou poznámkou: subjektivní pravděpodobnost, jež nicméně sytí naše emoce a radikalizuje naše názory, je prachbídným zdrojem našeho rozhodování, protože se téměř vždy mýlí. Když se Dan Gilbert, expert na tyto otázky, ptal v r.2005 amerického publika, kolik lidí podle odhadu zemře v USA ročně zabito tornádem, při požáru, v astmatickém záchvatu či utopením, publikum odhadovalo 564, 160, 506 a 1684. Skutečnost však byla 90, 6(!), 1886 a 4380. Lidé zcela jasně přeceňují to, co má publicitu (požáry, tornáda, nyní koronavirus) a hrubě podceňují to, co publicitu nemá (astma, utopení v bazénu) nebo na co si zvykli (autonehody). Pokud jde o srovnání současné „pandemie“ s chřipkou, vždy bude pokulhávat, protože kvalita dat a metodika jsou nesrovnatelné. Nicméně pro orientaci připomeňme, že španělská chřipka měla v letech 1918-20 odhadem 20-40 milionů obětí, přičemž umírali jak starší lidé, tak hlavně děti. Kam se hrabe koronavirus. K 15.5.2020, kdy toto píši, má ve světě na kontě 4.56 milionu nakažených a 307 tis. mrtvých, zejména starých lidí s komorbiditami. Asijská chřipka měla v letech 1957-58 na dva miliony obětí! Rovněž se, podobně jako koronavirus, objevila v Číně a zejména vinou letecké dopravy se rychle rozšířila po světě. Proběhla ve dvou vlnách, ta první postihovala děti (!), druhá zejména starší lidi. Hongkongská chřipka po sobě zanechala v letech 1968-69 asi milion obětí, podobně jako tzv. Ruská chřipka o osmdesát let dříve. Před deseti lety (2009-2010) byla hojně medializována tzv. Prasečí (nebo také mexická) chřipka, která měla asi 18,5 tisíce obětí. V ČR se jí nakazilo 2477 lidí, z toho 102 zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010. V USA se za poslední sezonu chřipkou nakazilo 55 milionů Američanů a na 63 000 jich zemřelo. Oproti tomu se nemocnění COVID-19 zatím (k 15.5.2020) prokázalo v USA u 1,47 milionů lidí, z nichž zemřelo 88237. V ČR na přelomu 2018-2019 vyhledalo během pouhých 6 chřipkových epidemických týdnů svého lékaře s akutní infekcí dýchacích cest a chřipkou 996 tis. osob, z toho bylo nejvíce dětí! V sezóně 2017/18 měla epidemie chřipky podle SZÚ 261 obětí, 2018/19 „jen“195. Nejen, že tehdy nikdo nepanikařil, nezavíral hranice, školy, služby a továrny, ale médii nemasírované obyvatelstvo zůstalo stále tak laxní, že se většinou ani nedalo proti chřipce očkovat. A titíž neočkovaní nyní čekají na vakcínu proti koronaviru jako na spásu. Ať je tomu tedy plus minus jakkoli, Covid není nejhorší epidemie, co nás v posledních sto letech zasáhla a je ji možno nahlížet jako těžší sestru chřipky. Pokud jde o srovnání s jinými příčinami smrti, musíme vždy pozorně hledět jak na důvěryhodnost zdroje, tak na datum, k jakému se údaje vztahují. Prevalence (výskyt v populaci) Covid-19 je totiž pohyblivý cíl, neboť rapidně narůstá. Přesto si řekněme, že během 3-4 měsíců t.r. u nás zemřelo v souvislosti s Covid-19 (i když většinou zároveň na nějakou jinou chorobu) kolem 300 lidí. Za rok na silnicích zahyne 500-600 lidí, u 5,5 tis. se zastaví srdce, zhruba 4000 lidí zemře na diabetes. Berme však tato čísla s velkou rezervou, neboť i seriózní zdroje se mezi sebou velice liší, což je dáno metodikou sběru dat, formou vykazování a chybovostí. Jedno je však nápadné: zatímco u Covid-19 se zprávy a tabulky jen hemží počty mrtvých, u ostatních příčin smrti se k nim musíte někdy složitě dopracovávat, protože se udávají v procentech, nikoli v počtu mrtvol. Už to představuje značné zkreslení (bias). Takže – nenechme se strašit a dejme se očkovat.