Höschl C. Národní ústav duševního zdraví. Reflex 36/2014, str.70

4. 9. 2014


Dobrý den,
v novinách se dočítám o výzkumných centrech budovaných z peněz EU a o tom, že může být problém je v budoucích letech financovat. Jedno z nich taky nese název Národní ústav duševního zdraví. Nevím, jestli jsem úplně na správné adrese, ale chci se zeptat, čím se taková instituce zabývá, k čemu je to dobré a z čeho je/bude živa.
J. Váchová, Vimperk

Každá jen průměrně rozvinutá země má instituci, která se zabývá základním i klinickým výzkumem chorob mozku, zvláště pak duševních onemocnění včetně závislostí, demencí a sexuálních poruch. Tyto instituce mají buď povahu výzkumných ústavů (INSERM ve Francii či Max Planck institut pro psychiatrii v Německu) nebo jsou při univerzitách. Jedním z důvodů, proč si státy tyto instituce pěstují, je skutečnost, že psychiatrická onemocnění představují ve většině zemí největší sociálně-ekonomické břemeno z celé medicíny a každá společnost hledá cesty, jak je odlehčit. Navíc s prodlužující se délkou života toto břemeno mimořádně narůstá. V ČR, podobně jako v zemích EU, trpí některou z poruch mozku více než polovina obyvatelstva, z toho nejméně dvě třetiny jsou poruchy psychiatrické. V roce 2010 přímé medicínské (léky aj.) a nemedicínské („hotelové služby“ aj.) a nepřímé (absence v práci aj.) náklady na onemocnění mozku činily u nás téměř 181 miliard Kč, tj. bezmála 5% HDP. Každý prozíravý politik určitou proporci nákladů na nějakou problémovou oblast investuje do jejího výzkumu. V bývalém Československu za podobným účelem vznikl Výzkumný ústav psychiatrický (dnešní Psychiatrické centrum Praha), který na výstupu produkoval na datech založené podklady pro politiku a legislativu v oblasti rodiny (rozvodovost, potraty – celosvětově známá studie Nechtěné děti), ochrany zdraví, apod. Tento ústav se mj. zasloužil o dekriminalizaci homosexuality a přispěl k mezinárodní srovnávací studii WHO o vyústění schizofrenie. Vámi zmíněný projekt EU by měl na tuto tradici navázat a na základě původního výzkumu poskytovat podklady pro rozhodování v oblasti drogové politiky, pro legislativu omezující řízení pod vlivem drog, pro rodinnou politiku, k prevenci psychické zátěže na pracovištích a navíc přímo zkoumat etiologii a patogenezi nejzávažnějších duševních poruch včetně schizofrenie, bipolární poruchy, demencí, ale také úzkostných poruch, nespavostí a poruch biologických rytmů. To nelze bez špičkového vybavení zobrazovacími metodami a bez laboratorního zázemí. Doba, kdy se investovalo zásadně do jiných oblastí medicíny než do psychiatrie, už v Evropě minula, a je na čase, aby si to všichni včetně politiků naplno uvědomili. Je krásné, že ministerstvo zdravotnictví investuje desítky milionů do oddělení k léčbě eboly, avšak zatímco touto strašlivou infekcí u nás zatím ještě neonemocněl nikdo, stejně (byť pomaleji) smrtícími demencemi u nás trpí přes sto tisíc lidí. Náplň konkrétních výzkumných programů najdete na www.nudz.cz a další případné dotazy zodpovím rád e-mailem. A pokud jde o udržitelnost projektu, zcela a plně by stačilo, kdyby byl institucionálně zajištěn alespoň tak, jako výzkum ve všech ostatních oblastech, například na akademii věd či na univerzitách. Nic víc. Ostatní si vydělá sám.
(bez záruky)