20. 6. 2013
Počasí a duše
Pane doktore,
noviny jsou teď plné toho, že letos máme nejméně slunečných dní za posledních 40 let a že narůstají deprese a jiné duševní choroby. Co je na tom pravdy? Záleží výskyt duševních poruch vskutku na počasí? Jsou rozdíly mezi výskytem duševních poruch a zeměpisnou šířkou?
S díky Váš čtenář František Dostál
Některé duševní poruchy vskutku vykazují sezónní závislost, například tzv. zimní deprese. Vyšší výskyt na jaře a na podzim se udával obecně u afektivních poruch, ale třeba i u žaludečních či dvanácterníkových vředů. Od doby, co se zjistilo, že tyto vředy jsou způsobeny mikrobem Helicobacter pylori, se o tom mluví už méně. I tam, kde takovou závislost najdeme, je třeba být při interpretaci velice opatrný. Co když výskyt na jaře je zvýšen následkem zimního oslabení imunity a kumulací stresu před prázdninami, zatímco výskyt na podzim zase následkem odkládání nepříjemností přes prázdniny a krácením dne na podzim? Co když nárůst výskytu deprese je dán do značné míry spíše nárůstem osvěty (lidé vědí, že s tím lze jít k doktorovi) a destigmatizací psychiatrie než špatným počasím? Pokud jde o rozdíly ve výskytu duševních poruch v závislosti na geografii, zdají se být zanedbatelné: úzkostných poruch je ve Švédsku asi 13,3%, v Norsku 13,2%, v Česku 14,5%, v Portugalsku 13,4% a v Řecku 13,5%, abychom zvolili osu sever – střed – jih. Pokud jde o depresi, výskyt afektivních poruch je ve Švédsku 6,4%, v Norsku 6,3%, v Česku 6,6%, v Portugalsku 6,5% a v Řecku 6,6%. Jak vidíte, statistické chyby budou asi daleko významnějším zdrojem variability ve výskytu duševních onemocnění než počasí či délka slunečního svitu. Trochu jinak je tomu se sebevražedností, která až do hospodářské krize, jež přinesla na jihu Evropy její vzestup, vykazovala severojižní gradient a u Středozemního moře (Řecko, Španelsko) byla nejnižší. Sebevražednost je ale patrně více než počasím ovlivněna náboženstvím (silně katolické i silně protestantské země mají sebevražednost nízkou bez ohledu na počasí) a předepisováním antidepresiv (prakticky všude tam, kde stoupla spotřeba antidepresiv, klesla sebevražednost). Roli může hrát též životospráva (olivový olej, siesta, antioxidanty v potravě, ryby, zelenina) a relaxovaný vztah k času (opak stresového napětí). Takže před novinářskými zkratkami je třeba dát přednost analýze dat, a ta už není tak jednoduchá, bez ohledu na to, že ve špatném sychravém počasí se subjektivně cítíme hůř; ale vzpomeňte si, jak ve vedrech nadáváme jakbysmet a slabí jsme jak mouchy. Často připomínaný nárůst ošetření pro depresi v psychiatrických ambulancích může být kromě výše uvedeného dán také lepší dostupností péče, zlevněním antidepresiv (generika), rostoucí nezaměstnaností (potřeba nemocenské?), vyšší spotřebou alkoholu (alkohol je depresogen, v jehož spotřebě jsme rekordmani) apod. Jediné, co lze téměř s jistotou vinou zatažené oblohy předpokládat i při dosud chybějící studii, jsou depresivní a zlostné reakce solárních baronů.