Höschl C, Hájek T. Morfologie deprese. Psychiatrie, 13; 2009, S2:44.

11. 6. 2009


Nedávný pokrok v neurovědách umožnil identifikovat mozkové struktury, které hrají zásadní roli při regulaci afektivity a rozvoji deprese. Patří k nim lůžkové jádro striae terminalis (úzkost), amygdala (brána ohrožení, strach), periakveduktální šeď, nc. raphe (panické stavy), hipokampus (brána stresu, deprese), g. cinguli (SGC, Cg25), přední insula aj.. Tyto struktury jsou propojeny mj. drahami obsluhovanými serotonergním přenosem, který je také hlavním cílem psychofarmakologických intervencí. V souvislosti s těmito poznatky a se snahou ovlivnit funkci uvedených struktur přímo (hluboká mozková stimulace, stimulace nervus vagus, rTMS) se také studuje vztah psychopatologie a morfologie uvedených struktur. Naše metaanalýza (Hájek et al. 2009) ukazuje, že objemy levé a pravé amygdaly u bipolárních (N=215) či unipolárních (N=409) pacientů jsou srovnatelné s kontrolami. Bipolární děti a dospívající mají oproti kontrolám významně menší objemy levé amygdaly, zatímco bipolární dospělí vykazují trend k objemovému zvětšení levé amygdaly. Unipolární hospitalizovaní pacienti mají významně větší objem levé amygdaly oproti kontrolám; u ambulantních pacientů v tom není rozdíl. Absence celkových rozdílů v objemech amygdaly při současně významných a často zrcadlových změnách u různých podskupin pacientů naznačují výraznou heterogenitu poruch nálady a také to, že abnormality ve velikosti amygdaly nejsou spojeny ani tak s poruchami nálady jako takovými, ale spíše obrážejí pouze některé dimenze onemocnění, popř. reprezentují artefakty medikace a komorbidních stavů. Naše další metaanalýza (Hájek et al.2008), tentokrát velikosti SGC u pacientů s poruchami nálady ukazuje, že objemy levého i pravého SGC byly u pacientů s poruchami nálady oproti kontrolám významně zmenšené. Analýza však ukázala, že zmenšení je významné u unipolárních nikoli bipolárních pacientů. Zmenšení bylo celkově vázáno na pozitivní rodinnou anamnézu poruch nálady, neboť se nevyskytovalo u jedinců bez této anamnézy. Objem SGC nekoreloval s věkem. Objem SGC by tak mohl být kandidátem na primární marker vulnerability, i když stále chybí studie nepostižených vysoce rizikových subjektů.

Literatura:
Hájek T, Kopeček M, Kožený J, Gunde E, Alda M, Höschl C. Amygdala volumes in mood disorders - Meta-analysis of magnetic resonance volumetry studies. J Affect Disord. 2009;115,3:395-410

Hájek T., Kožený J., Kopeček M., Alda M., Höschl C.: Reduced subgenual cingulate volumes in mood disorders: a meta-analysis. J Psychiatry Neurosci 2008;33,2:91-99.