Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Listy Cyrila Höschla, Reflex 16/2007, str.24 - 25.

19. 4. 2007


Dobrý den pane profesore,
zajímalo by mě, co je to za úkaz "jarní únava". Proč k tomu dochází? A co "jarní deprese"? Proč je to jaro tak zátěžové? Děkuji za odpověď.
B.K.

Paušálně se jarní únava přičítala relativnímu nedostatku vitamínů po zimním období, kdy v našich končinách nebylo čerstvého ovoce a zeleniny a žilo se ze zásob (maso, lůj, pečivo, kysané zelí a okurky). Také nedostatek slunce se na únavě podílel, mj. sníženou tvorbou D-vitaminu. Toto oslabení po zimním období se projevovalo též poklesem imunity a tedy zvýšeným výskytem infekcí (chřipky, rýmy). Díky studiu chronobiologie však dnes víme, že zdrojů sezónního výskytu určitých poruch je víc a že některé biologické jevy zkrátka podléhají infradiánním, tj. například měsíčním, ročním nebo i delším cyklům. Ale i při poruchách těchto cyklů může hrát roli nedostatek světla v zimním období, neboť světlo je významným synchronizátorem („Zeitgeberem“) našich biologických hodin. Když si podtrhnete a sečtete všechny sezónní souvislosti jako je změna životosprávy (méně vitamínů v zimě), změna času ze zimního na letní, méně pohybu a tedy větší hmotnost v zimě, méně slunce a tedy častější rozladění našich vnitřních hodin, větší pracovní i pohybová aktivita a tedy stres na jaře, a přimyslíte nějaké další neznámé vlivy, pak Vám vyjde jaro jako poměrně rizikové období spojené s únavou, depresí a zvýšenou nemocností. Ve skutečnosti to však není tak zlé. Některé epidemiologické studie, které se snažily přinést o tradovaných „pravdách“ důkazy, sezónní výskyt deprese neprokázaly, snad s výjimkou jednoho, nikoli častého podtypu, tzv. afektivní poruchy se sezónním výskytem. V létě je ale zase víc úpalů, cestovních průjmů a cyklistických úrazů, na podzim pádů ze žebříků při česání jablek a švestek a rukou uříznutých na cirkulárce (zásoby dříví na zimu), v prosinci pak do jícnu zabodnutých kostí od kapra. Inu, každá sezóna má svoje, takže ať děláme co děláme, nikdy tomu úplně neutečeme, a to ani lyžováním v Alpách v létě či koupáním v Karibském moři v zimě. Pouze si to trochu převrátíme.