30. 11. 2006
Vidíme to už dlouho: preference hlavních politických hráčů, ČSSD a ODS, periodicky kolísají, a to do jisté míry protisměrně. ODS má obzvláštní smůlu na „timing“ (načasování) voleb. Nejúspěšnější bývá ve volbách komunálních, zatímco volby do parlamentu ji většinou zastihnou na vlně nejvyšší popularity ČSSD. Ve chvíli, kdy preference ČSSD klesnou k minimu a sociálně demokratičtí bossové se popás brodí ve splaškách, je ODS jako ochrnutá, prakticky bez možnosti toho jakkoli využít, o vyvolání předčasných voleb ani nemluvě. To se projevilo v době Grossova bytového maléru a projevuje se to vlastně i nyní. ČSSD má neobyčejnou regenerační schopnost díky které své preference do termínu voleb zpravidla znovu dotáhne. Tato schopnost možná není vědomá a kdesi explicitně formulovaná, zato psychologicky nesmírně účinná. Vždy, když problémy strany překročí určitou mez, je její vůdce, a tedy její mediální obraz, vyměněn za psychologicky zcela opačný typ. To vyvolá v široké veřejnosti dojem, že jde o zcela jinou stranu, která to „teď konečně vezme za správný konec“ a vyřeší problémy nahromaděné stranou předchozí. Tímto způsobem ČSSD opakovaně snímá své vlastní hříchy, aniž se de facto zásadně mění. Mění se její displej: namísto hřmotného, ostrovtipného a nehorázného pijáka Becherovky Miloše Zemana se objeví suchý, slušňácky korektní a téměř asketický suchar Vladimír Špidla. Když strana dlouho stojí na místě a její vůdce není parťákem do mariáše, je vyměněn za mladého, „dynamického“, neokoukaného, nadějného Stanislava Grosse s vyzařovanou nevinností matoucím dětským obličejem. Když Gross je už dále neudržitelný, je vystřídán robustním „buldozerem“ jehož tvář vyzařuje všechno jenom ne dětskou nevinnost. Poučeni touto zákonitostí můžeme předvídat, že příští vůdce sociální demokracie bude nejspíš vlídná, široce akceptovatelná, jemněji inteligentní, příjemná osobnost, nejlépe žena, která přivede stranu opět k vítězství, podaří-li se ovšem jejím nynějším předchůdcům termín voleb co nejvíce oddálit, aby se to všechno stihlo a periodický propad ODS stačil v dostatečné míře proběhnout. Překazit tento vývoj může ze strany ODS taktika vedoucí k vyvolání předčasných voleb nejpozději do jara, a ze strany ČSSD případná absence takové osobnosti v členských řadách.
/bez záruky/