Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

"Očima Cyrila Höschla". Reflex 27/2003, str. 15.

10. 7. 2003


1) Co říkáte fenomenu "tchýně", jestliže panuje v rodině zásadní neshoda, je chyba vždy na obou stranách nebo je možno hledat u tchýní nějaký atavistický mechanismus?
2) Jak moc je důležitý otec pro 32 měsíční holčičku? Řeším problém zda dát výpověď v zaměstnání daleko od rodiny a volit nejistotu nebo nechat dcerku na starost jen nemocné manželce a její mamince a zůstat ( ironií osudu a doby sanozřejmě také v nejistotě.). Děkuji za brzkou odpověď, zveřejnění neodmítám. ing. J.M.

Rodinní terapeuti se setkávají s několika stále se opakujícími faktory, které jsou pro manželství rizikovými. Soužití či příliš častý kontakt s tchýní mezi ně patří. Je zajímavé, že takové riziko pro manželství zdaleka nepředstavují tchánové, i když právě ti mohou být pěknými morousy. Příliš riskantní zřejmě nejsou ani vícegenerační rodinná uspořádání, jak se s nimi setkáváme v některých zemích třetího světa či u nás mnohdy na vesnici („mladí“ si postaví a nechají v domku či na „vejmiňku“ rodiče popřípadě prarodiče). Fenomén „tchýně“ má hluboké psychologické kořeny. Současný způsob života, kdy ve většině zemí ženy žijí déle než muži a je tedy více vdov, kdy rodiny žijí převážně v malých jednogeneračních bytech a kdy muž neuživí rodinu, takže žena potřebuje matku jako námezdní sílu k dítěti, zesílil jeho patologii. Ta je dána mimo jiné prastarou soutěživostí mezi matkou a dcerou na jedné straně a vazbou matky na syna na straně druhé („žádná pro něj není dost dobrá“). Matka, která ztrácí na významu a přitažlivosti, zvyšuje svou potřebnost tím, že do všeho mluví, neboť jen ona ví, jak se dělá džem, kolik mouky do knedlíků a co dát vnukovi k snídani. Neustálé intervence a komentáře na adresu vlastního dítěte i jeho partnera vytvoří nakonec napjatou atmosféru, ve které se emoce přenášejí na nepodstatné problémy, které se pak stávají předmětem výbušných konfliktů (kdo nechal zkysnout mléko, kdo nedovřel lednici, kdo načal dvě másla apod.). Ve vyšším věku se navíc stupňují některé povahové rysy, jako podezřívavost, při současně nižším výkonu logického úsudku, novopaměti a rychlosti rozhodování. Důsledkem může být narušování soukromí („hrabe se nám ve skříni“, dělá zeťovi čárky na lahvi s rumem) a další zvyšování napětí, neboť okolí se stává na dotyčnou osobu přecitlivělé asi jako při ponorkové nemoci. V takové situaci je zásadně důležitý postoj dcery či syna oné tchýně: za každou cenu stát na straně partnera, jinak se manželství nezachrání. K Vaší druhé otázce: právě ve věku dvou až tří let začíná být otec pro dceru zásadně důležitý. Pro Vaše správné rozhodnutí je ovšem podstatné, jak se k tomu všemu staví Vaše žena a jakou roli je ochotna a schopna v té či oné situaci hrát.
(bez záruky)